Vůně lesa

Vůně lesa

Vůně lesa je jedna z mých nejoblíbenějších směsí. Je v ní pro mě ukrytá čistá síla beskydského lesa – takového, jak ho znám ze svých cest, procházek a sbírání.

Najdete v ní šišky, které sbírám cestou lesem, borovicovou a smrkovou kůru, jehličí, přírodní pryskyřice nalezené přímo na stromech a také moji milovanou douglasku.

Každá tahle vůně ale začíná mnohem dřív, než vznikne samotná tyčinka nebo vykuřovací směs. Všechno nejdřív ručně sbírám, potom pečlivě suším, třídím a až následně melu a míchám do správných poměrů. Teprve potom přichází samotná výroba.

Je to dlouhý proces a právě ten je pro mě součástí celé tvorby. Od chvíle, kdy něco najdu v lese, až po okamžik, kdy zapálíte hotovou tyčinku, může uplynout spousta času. Není to rychlá výroba ani jen smíchání několika ingrediencí. Každá vůně prochází mýma rukama několikrát a nese v sobě kus místa, odkud pochází.

Všechno je čistě přírodní, bez umělých parfemací. Vůně je zemitá, pryskyřičná, dřevitá a opravdu připomíná les – ne jeho napodobeninu, ale skutečný les.

Můj muž o ní říká, že mu připomíná domov. A přesně tak ji vnímám i já. Je v ní něco důvěrně známého – vzpomínka na dětství, na procházky mezi stromy, vůni jehličí pod nohama, pryskyřici na rukou a pocit, že člověk někam patří.

Vůně lesa je pro mě návratem. Domů. Do přírody. K sobě.